Kemp pro jezdce byl zřízený na louce vedle nové městské sportovní haly. Slovo louka si ale musíte zasadit do španělských reálií - mezi podupanou řídkou suchou slámou jemný hliněný prach, který se vířil po každém průjezdu auta nebo průchodu lidí. Postupně se nám dostával úplně všude. Pokryl auta, kola, sandály, snídaně, stany... Sportovní hala pak kromě hygienického zázemí poskytla i prostor pro slavnostní zahájení a následné slavnostní vyhlášení a před vchodem byl i start a cíl závodu.
Národní delegace na nástup doprovázely děti v (zřejmě) místních krojích, mě spíše zaujalo, jak malinké děti to byly - i Vojta Vepřek vedle nich vypadal jako čahoun. Organizátorem celého závodu byl OCI sport a bylo vidět, že zkušenosti s pořádáním velkých akcí jim nechybí - třeba jen taková maličkost jako ozvučení, které bylo slyšitelné a srozumitelné (pokud se tedy zrovna nemluvilo do mikrofonu katalánsky).
Jestliže v sobotu bylo milosrdné polojasno, na neděli si počasí nachystalo jasno a slunečno, takže vyznavači "pravého Španělska" si přišli na své. V devět hodin vyrazili na trať první jezdci. Deset minut před svým startem přiběhl do kempu Vášek Kolář s tím, že při rozjíždění v tréninkové zóně ulomil vidlici. Bez většího vzrušení ale vybalil rezervní a pustil se do opravy, jakoby se jednalo o píchlou duši. Problém s nekompatibilním ježkem mu pomohl vytvořit rychle sestavený československý tým pomocníků, dosud poklidně popíjejících ranní kávu, kdy najednou jeden hledal ježka, druhý pilku, třetí řezal, čtvrtý brousil, pátý držel, šestý fotil, sedmý jen tak koukal... Než Vašek stihl na půjčeném kole formálně odstartovat a vrátit se do depa, bylo skoro hotovo a Váša mohl vystartovat naostro. Jakoby ale nebylo potíží málo, přišla z druhé sekce zpráva, že Ondra Šenk si při pádu "asi něco udělal s ramenem", ale snad to prý nějak půjde...
Stejně jako v sobotu byla většina sekcí v borovém lesíku za městečkem. Dvě byly na místní zřícenině hradu, jedna na skalce ve městě a finální umělá byla na náměstí před tělocvičnou - ta byla opět živě komentovaná.
Ondrovo rameno naštěstí vydrželo a jeho forma z Bueu také, takže získal již druhé stříbro. Vítězem kategorie junior se stal lehce jedoucí Arvis Dermaks z Lotyšska, třetí místo Marco Bonalda z Itálie. Matěj Popelka pátý, Marek Hlávka osmý - závod si ale pochvaloval a jel v mnohem větší pohodě než minule.
V kategorii senior zvítězil stejně jako v prvním závodě Bernat Seuba (CAT), druhý Martin Kakáč, třetí Joan Figueras (CAT). Další čeští jezdci v polovině výsledovky, Vašek Gryc také zlomil vidlici a dojížděl na půjčeném kole.
Než se propíšu k elitě, musím se ještě zastavit u rozhodčích. Je potřeba říct, že byli výrazně lepší, nežli v Bueu. Je ale potřeba říct i to, že na mistrovství světa by jednoznačně měla být úroveň rozhodčích výrazně výše. Takto bylo možné vidět jezdce, jak beztrestně projíždí cizí brankou, neodpískaná kola položená za pásku, špičky?, prosím vás, co to je?, doteky řídítky, nepískající stopky v cíli a řadu dalších pozoruhodností. Jinými slovy: nevím, kolik měli rozhodčí už odpískaných závodů, ale rozhodně neměli pravidla zažitá tak, jak by se slušelo. Jen doplním: přehlíželi body i našim jezdcům, nejen domácím.
Často tak bylo slyšet dohadování jezdců o počtu trestných bodů. A nejen jezdců, ale i doprovodů v kategorii senior (!) přesto, že mezinárodní řády říkají, že "rozhodčí je povinen poslouchat pouze stížnosti jezdce, nikoliv doprovodu nebo kohokoliv jiného, vyjma skupin B a C" (článek 12, odstavec 4).
Není těžké vyhrát závod ve Španělsku, pokud jste Španěl. Vaškův největší soupeř, Raul Guttierez, si po svém ne úplně čistém závodě v Bueu "vysloužil" doprovod ze strany Vaškových příznivců, kteří kontrolovali (a k velké nelibosti Raula si i fotili) zápisy na arších rozhodčích a sledovali, kolik má na sekci šlápů. Raul jel úplně poslední - sice si nevylosoval poslední čas, ale před závodem šel "jako" spravovat brzdu, aby šel až po Vaškovi. Budiž, to patří k taktice, ale položit kolo za pásku, pak si čtyřikrát šlápnout a odejít s trojkou je přeci jen podivné. Jenže španělsko katalánské pojetí fair play je jiné, jak vysvětlil Gutierrez osobně: "nikdy bych nepošpinil soupeře, ale pokud mi rozhodčí cvakne nulu, tak ji beru, i když třeba vím, že to čisté nebylo".
Jsme rádi, že tentokrát Vašek zajel s takovým bodovým náskokem, že i přesto bezpečně vyhrál. Druhý Raul,
třetí Ben Savage. Omlouvám se, report jsem psal po dvanácti hodinách
za volantem a chyba se vloudila. Výsledky z Odeny jsou samozřejmě 1. Vašek, 2. Rafael Tibau a 3. Raul Gutierez. A
opravuji Raoula na Raula, to mám asi z těch komixů v Reflexu :-)
Vyhlášení výsledků v tělocvičně a pár naštěstí krátkých projevů ukončilo druhou soutěž letošního MS. Někteří vyrazili rychle na pár dní domů, jiní zůstávají pár dnů u moře a dojedou rovnou do Tanvaldu na poslední kolo, které může ještě celkovými výsledky pořádně zamíchat.
18.8.2014, RJ